Šavuot

20. května 2018 v 9:33 | Rebeka |  Jidiškajt
Dnes je 6. sivan a to znamená co? No přece to, že začíná Šavuot!

Tenhle svátek navazuje na Pesach. První den se začne počítat a když napočítáte 50 dní, tadá, je tu Šavuot. Ten má vlastně oslavovat to, že nám byla dána Tóra. Slovo Šavuot, v hebrejštině שבועות znamená týdny a je to vlastně těch 7 týdnů, během kterých se Izraelité dostali z Egypta k hoře Sinaj, kde dostali deset přikázání.


Svátek trvá dva dny a protože v judismu den začíná se západem slunce, tak i dvě noci. Je zvykem, že první noc zůstaneme vzhůru a studujeme Tóru. Jinak to má v podstatě podobná pravidla jako Šabat, takže žádná práce a tak. Máme i nějaká typická jídla, převažují mléčné výrobky, sýry, jogurty, zmrzlina, pudink, no znáte to. Jako zajímavost bych ráda zmínila sýrové palačinky, na které jsem ale v češtině nenašla recept, tak třeba vám ho ukážu jindy Smějící se.
Typický je také med, například medové koláčky.
Proč právě mléko a med? No protože Izrael je země mlékem a strdím oplývající. (Kdepak se to ten váš Praotec Čech inspiroval? Mrkající)
No a další tradice je čtení knihy Rút.

Nějak už nevím co víc k tomu říct, takže jestli máte dotazy, určitě se ptejte v komentářích.
 

Bombardování (TT)

20. dubna 2018 v 13:22 | Rebeka |  Téma týdne
Když zavřu oči, zase to cítím. Ten strach, tu bezmoc. Prosím, už nikdy tohle nechci zažít... Ani ve snu.

Byla jsem v Izraeli a s několika kamarády jsme se rozhodli, že si uděláme výlet. Jeli jsme autem, já seděla vepředu vedle řidiče a za námi seděly dvě moje kamarádky.
Najednou jsem si všimla, že poznávací značky u aut, které míjíme, vypadají jinak. To přece... Ale ano, jsou palestinské! Je to celkem risk, s izraelským autem jet do Palestiny. Slyšela jsem o případech, kdy Palestinci napadli nějaké turisty jen proto, že byli v autě s izraelskou poznávací značkou. Nakláním se dozadu a šeptám kamarádce: ,,Bojím se!"
,,Já také," odpovídá mi. Přesto na sobě nedáváme nic znát, nakonec, může to být zajímavé, vidět, jak život vypadá na druhé straně.

Pesach

25. března 2018 v 16:33 | Rebeka |  Jidiškajt
Pesach se blíží a jelikož je to jeden z našich nejdůležitějších svátků, myslím, že bych měla konečně překonat svou lenost a něco tu o něm napsat.

Pesach je jeden z nejstarších svátků, protože o něm mluví už Exodus. A aby taky ne, když právě ten exodus, tedy vysvobození z Egyptkého zajetí, oslavuje. Trvá osm dní, první dva a poslední dva jsou skutečně svátky, takže vypadají zhruba jako Šabat. Ty dny mezi tím jsou tak půl napůl, že třeba můžeme dělat nějaké věci, které se o Šabatu nesmí, ale třeba během modlitby říkáme víc požehnání a tak různě. Svátek začíná 15. nisanu a končí 22. nisanu. (Myslíte, že se výrobci aut ispirovali názven židovského měsíce nebo to je jen náhoda? Smějící se)

 


Žádost

19. března 2018 v 19:24 | Rebeka
Přestaňte mi sem psát reklamy na viagru. Děkuji.

Život ve vzpomínkách

16. března 2018 v 14:05 | Rebeka |  Téma týdne
Právě jsem se po několika týdnech neaktivity rozhodla, že se potřebuji vypsat. A téma "život ve vzpomínkách" vlastně krásně vystihuje to, o čem chci mluvit. Je to až jakási podivná náhoda, osud, jako by mi něco říkalo "ano, tohle si nesmíš nechat pro sebe". Nenechám tedy.

Jelikož tohle bude jakási úvaha, monolog, kde budu uvažot nad tím, jak se současnost dívá na minulost, dovolte mi začít otázkou.

Měli bychom žít ve vzpomínkách?

Minipříběh

16. února 2018 v 15:18 | Rebeka |  Plané řeči
,,Izáku, nemůžeme tady už zůstat!" doléhala opět Sára na svého manžela.
,,Tohle jsme si už vysmětlovali, Sáro, nemáme peníze na to, abychom někam šli. Ale i kdybychom je měli, kam chceš jít? Na západ nemůžeme, Němci by nás hned poslali do koncentráku."
,,Myslím, že bys měl něco vědět..." Sára se odmlčela, podívala se na Izáka a povzdechla si, ,,čekám miminko."
,,Cože, ty..?"
,,Ano. A tohle není místo, kde chci aby naše děťáko vyrůstalo."
,,Dobře, Sáro. Utečeme do Ameriky. Ale Sáro-" Izák ji chytil za ruku, ,,bude to nebezpečné."
...
O několik týdnů později, když už manželé Millerovi byli hluboko v Říši při své cestě na západ, zastavil je příslušník gestapa. Byla hluboká noc, nikdy necestovali přes necestovali.
Policista po nich chtěl občanskou legitimaci, kterou samozřejmě neměli a také slyšel, že mluví německy s přízvukem.
,,Půjdete teď se mnou..."

Židovský vtip #55

11. února 2018 v 11:19 |  Vtipy
Stěžuje si paní Mühlsteinová lékaři: ,,Izák mluví každou noc ze spaní, co s tím mám dělat?"
,,Zkuste ho pustit ke slovu přes den."

Židovský vtip #54

6. února 2018 v 11:51 |  Vtipy
Mojše a Miriam byli na večeři. Mojše se choval trochu roztržitě, až to Miriam nevydržela a řekla: ,,Mojše! Ty mě vůbec neposloucháš, že?"
,,Miriam, to je trochu divný způsob, jak zahájit konverzaci, ne?"

Židovský vtip #53

1. února 2018 v 18:35 |  Vtipy
Abeles chytí zlatou rybku a jak už bývá zvykem, rybka mu nabídne, že když jí pustí, tak mu splní tři přání. Abeles jí tedy pustí a povídá: ,,Chci nádhernou vilu v Monaku, dvacet milionů dolarů na účtě ve švýcarské bance apěknou macatou blondýnku! To by bylo moje první přání..."

Neztrácet naději

30. ledna 2018 v 18:46 | Rebeka |  Téma týdne
Neztrácet naději. To je skutečně krásné téma. Navíc právě teď po volách, kdy je svět, tedy aspoň ten náš malý český, rozdělený na dvě poloviny. I když ještě nemám věk na to, abych mohla volit, mám věk na to, abych si o věci mohla udělat svůj názor. To, jestli bude jednou z pohledu historie správný nebo špatný, to ukáže až čas. Ale právě teď věřím, že můj názor je správný. (Jinak bych ho samozřejmě neměla).

Ne každý je spokojen s tím, jak vypadá, ale každý je spokojen s tím, jak myslí.

Kam dál