Hořkosladké Vánoce

7. prosince 2017 v 17:34 | Rebeka |  Plané řeči
Jsem tady už několik měsíců, možná i rok. Teď už musí být konec roku, protože v noci je nám všem zase zima, tiskneme se k sobě jako tučňáci, ale nikdy nedocílíme toho, aby nám bylo skutečně teplo.

Dnes večer přijel nový transport. Můj úkol je odnést jejich zavazadla na určené místo. Je jich skutečně moc, kde je, pro Pána, vzali? Snad budu mít možnost si s někým z nich popovídat.


Večer se mi tato možnost naskytla. Dal jsem se potichu do řeči s jedním z nově příchozích. Byl to malý kluk, asi 13 let.
,,Ahoj chlapče, ty jsi tu sám? Kde máš rodiče?"
,,Šalom alejchem, pane. Proč se tak ptáte? Copak nevíte, co se stalo?"
,,Nevím, jsem tu už několik měsíců. Řekni mi, co se stalo?"
,,Přišli Němci a rozbili nám všechno, domy, obchody, synagogy. Rodiče se chtěli bránit, ale Němci je zastřelili. Já jsem se schoval pod postelí, ale našli mě a poslali sem. Jak jste se sem dostal vy?"
,,Víš, já jsem nesouhlasil s vůdcem. Říkal jsem své názory nahlas a to se mě vymstilo."
,,Vy tu nejste, protože jste Žid?"
,,Já nejsen Žid, jsem křesťan. Řekni mi, víš, jaké je datum?"
,,Vím, je jedenáctého listopadu 1938. Promiňte, jsem unavený, chtěl bych spát."
,,Děkuju ti. Dobrou noc."

Toho kluka jsem od té doby viděl snad jednou nebo dvakrát. Proto mě překvapilo, když se jednou večer objevil vedle mě.
,,Šalom alejchem, pane, chtěl bych vám něco dát..."
Zůstal jsem jen zaraženě koukat. Tady nikdo nemá na rozdávání. Kluk pokračoval: ,,Jste křesťan a pokud jsem správně počítal, dnes je 24. prosinec a to vy slavíte Vánoce. Tohle je pro vás," podával mi kousek chleba, ,,není to moc, ale víc vám dát nemůžu."

Ten kluk mě dojal. Sám je vyhladovělý, ale dává mi kus chleba jako vánoční dar. Chtěl jsem mu to nějak oplatit, chtěl jsem se zeptat, kdy oni slaví nějaké svátky, snad bych pro něj dokázal něco sehnat, jenže než jsem se vzpamatoval, kluk byl pryč.

Ptal jsem se na něj několika lidí a nakonec jsem se dozvěděl, že už mu nic nedám. Nevydržel tu ani dva měsíce a připojil se ke svým rodičům...
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lukas Lukas | Web | 7. prosince 2017 v 17:46 | Reagovat

Velice zajímavé. Jen je škoda, že ty povídky jsou omezeny dvěma tisíci znaky. Nuž, nevadí... i tak se to dobře čte. :-|

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. prosince 2017 v 18:15 | Reagovat

Dobře se to čte, ale je to hrozně smutné svým obsahem.

3 Rebeka Rebeka | E-mail | Web | 7. prosince 2017 v 18:15 | Reagovat

[1]: To omezení je dost na nic, rozepsala bych se víc. :-)

4 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 7. prosince 2017 v 19:32 | Reagovat

Dojemné a smutné.

5 Jarka Jarka | Web | 7. prosince 2017 v 19:43 | Reagovat

Krásně napsané, ale tuze smutné...

6 Jan Duha Jan Duha | Web | 8. prosince 2017 v 15:15 | Reagovat

Kde je omezení 2000 slov? U blogu jsem nic takového nezaznamenal... Jinak pěkně napsané, to je podle deníku nějakého pamětníka?

7 Rebeka Rebeka | E-mail | Web | 9. prosince 2017 v 17:11 | Reagovat

[6]: Je to do soutěže, kde je délka omezená na 2000 znaků (ne slov). A ne, tohle jsem si úplně vymyslela, ale je klidně možné, že se to stalo, kdo ví :-)

8 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 11. prosince 2017 v 11:41 | Reagovat

Smutné, ale pěkně napsané :-)

9 Lee Lee | 14. prosince 2017 v 13:19 | Reagovat

Tahle minipovídka se mi moc líbí, nejradši bych byla, kdyby se vítězové vyhlašovali ve dvou kategoriích (humor, vážné), protože by mi to přišlo spravedlivější k vážným povídkám, které jsou čtenářsky (řekla bych) méně oblíbené. Jinak jsem si ji kopírovala do wordu a zdá se mi, že má 2037 znaků, nechceš to ještě upravit? (Chápu, že z toho krácení člověku srdce krvácí, ale tuhle povídku bych ráda viděla mezi prvními pěti, tak by mě mrzelo, kdyby tě diskvalifikovali pro pár písmenek.

10 Rebeka Rebeka | E-mail | Web | 14. prosince 2017 v 16:31 | Reagovat

[9]: Psala jsem to rovnou v blogu (ne ve wordu, ten vůbec nemám) a tak jsem si našla počítadlo znaků na internetu. Podle téhle stránky (https://www.pocetznaku.cz/) mám bez mezer přesně 2000. Tak nevím :-|

11 Rebeka Rebeka | E-mail | Web | 14. prosince 2017 v 16:41 | Reagovat

Pro jistotu pokráceno, ale asi zde později zveřejním i nějakou propracovanější verzi, protože tohle je opravdu moc krátké.

12 padesatka padesatka | E-mail | Web | 14. prosince 2017 v 22:41 | Reagovat

No, hodně smutný...

13 padesatka padesatka | E-mail | Web | 14. prosince 2017 v 22:42 | Reagovat

[9]: Nechtěla bych vybírat tu nejlepší...

14 padesatka padesatka | E-mail | Web | 14. prosince 2017 v 22:42 | Reagovat

[10]: Já  napsala 3 tisíce znaků, krátit jsem nechtěla, mně to neva... :-)

15 Lee Lee | 15. prosince 2017 v 13:45 | Reagovat

[10]: Ono se to totiž počítá včetně mezer, to je ten problém. Teď už mi to ukazuje správně, promiň, že jsem tě s tím potrápila.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama