Pesach

25. března 2018 v 16:33 | Rebeka |  Jidiškajt
Pesach se blíží a jelikož je to jeden z našich nejdůležitějších svátků, myslím, že bych měla konečně překonat svou lenost a něco tu o něm napsat.

Pesach je jeden z nejstarších svátků, protože o něm mluví už Exodus. A aby taky ne, když právě ten exodus, tedy vysvobození z Egyptkého zajetí, oslavuje. Trvá osm dní, první dva a poslední dva jsou skutečně svátky, takže vypadají zhruba jako Šabat. Ty dny mezi tím jsou tak půl napůl, že třeba můžeme dělat nějaké věci, které se o Šabatu nesmí, ale třeba během modlitby říkáme víc požehnání a tak různě. Svátek začíná 15. nisanu a končí 22. nisanu. (Myslíte, že se výrobci aut ispirovali názven židovského měsíce nebo to je jen náhoda? Smějící se)




Každopádně úplnou náhodou nebude to, že se slaví na jaře, stejně jako například Velikonoce. Jak už to tak bývá, jedno náboženství se inspiruje druhým. I před vznikem judaismu lidi věřili v různé věci a oslavovali různé svátky, jako například příchod jara.

A jak se to vlastně povedlo, odejít z otroctví? Adonaj poslal na Egypt 10 ran. Což... mě vlastně přijde trochu nefér, že trpěli všichni obyvatelé Egypta (tedy kromě Židů) jen kvůli faraonově tvrdohlavosti.

Každopádně, nejdřív proměnil vodu v Nilu na krev (co mi to jen připomíná... Už vím, vyprávění jednoho člověka, který utekl z Treblinky, ve své knížce se zmiňuje o nějakém svém příbuzném, který bojoval v první světové a popisuje to takhle: "Pamatuji si jak vypravoval, že když se brodili přes nějakou řeku v Bosně a Hercegovině, místo vody jako by v ní tekla krev. To by prý Mojžíš koukal.")

Pak přišly žáby, které zamořili celý Egypt. Pak ještě komáři a mouchy.

Potom nemoci, mor a neštovice. Tohle mi přijde nefér vůči Egyťanům, proč měli všichni pykat za to, že faraon byl takový, jaký byl, navíc když sám Adonaj zatvrdil jeho srdce?

Krupobití. Zajímavé a takové trochu výjimečné v porovnání s ostatními ranami.

Havěť počtvrté. Tentokrát kobylky.

Devátá rána je vskutku zajímavá. Celý Egypt se ponořil na tři dny do tmy, ale nad židovskými domy bylo světlo.

Nakonec přišlo další umírání. Adonaj se rozhodl pobít vše egyptské prvorozené. Od dobytka až po faraonova syna. To už faraon Židy pustil a nechal je odejít. Ale poslal za nimi vojáky, kteří je dohnali u Rákosového moře (dnes Rudé moře). Židé tak byli v obklíčení, ale zde přichází ten slavný moment, kdy se rozestoupí moře.

Odcházeli ve spěchu, takže jim nestihlo nakynout těsto na chleba, takže ho upekli nekvašený. A jak jinak, stalo se z toho nařízení. O Pesach se nesmí jíst nic kvašeného. Známé jídlo je například maces, což jsou takové placky z vody a mouky.

Chamec je pak to, co se o Pesach nesmí jíst nebo pít, zajímavé je, že chamec můžou být i léky nebo kosmetika. Během svátku nic takového nesmí být v domě, takže se to buď může rozprodat něžidům nebo se to musí spálit. Protože se to stejně nesmí jíst i když už je po svátku.

Ani nevím, jestli jsem se ve článku o pravidlech košer zmiňovala o tom, že se používají dvě sady nádobí, jedna na masitá jídla a druhá na mléčná. Každopádně na Pesach se používá ještě třetí. A nebo se musí to nádobí vykošerovat, což je ale někdy dost složité.

Když už jsem u jídla, prvorození muži drží půst den před Pesachem, což je na památku toho, že Adonaj v Egyptě pobil prvorozené jen Egypťanů, nikoliv Židů.

No, asi stačí. Dotazy? Usmívající se
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 26. března 2018 v 18:02 | Reagovat

Dotazy ani nemám, vyvedení Židů z Egypta znám z Bible. Možná by ses na oplátku ráda dozvěděla zase něco ty o křesťanství. Třeba to, jak jsem uvěřila http://tichaposta.blog.cz/1603/jak-jsem-uverila. :-D

2 Lydie Lydie | 27. března 2018 v 10:38 | Reagovat

[1]: Tak jsem si přečetla Tvůj odkaz - je to zajímavé.

3 Lydie Lydie | 27. března 2018 v 10:44 | Reagovat

S tím různým omezezením /dvojí nádobí ap./ je zvláštní - já o tom vím - mám pocit, že sposty věcí je takových "hygienických" - mytí rukou, když se přijde z trhu ap., Kdysi /před víc jak 50 let/ jsme na gymplu roebíali četbu - Golet v údolí.....to asi znáš.
Také nechápu, když je zakázáno pracovat ve svátcích, tak aby ti lidé nevykonávali povolání s nepřetržitým provozem. /já jsem pracovala na železnici-to bylo nedělí,co jsem byla v práci/...to jsou další pování...lékaři, hasiči, řidičii....

4 Lydie Lydie | 27. března 2018 v 10:46 | Reagovat

Jedna stará sousedka, kdysi za první republiky, dělala kuchařku v židovské rodině. Tak vyprávěla, co a jak vařila atd.

5 Vědmi Vědmi | Web | 30. března 2018 v 0:09 | Reagovat

Čichám, že dřív nebo později beztak dojdeme v ikonografii i na 10 ran. Tak jsem si to tu aspoň osvěžila.
Trochu mě dostává to s těmi léky - protože svátek nesvátek, pravidla nepravidla, při představě, že dostanu předepsané pilulky s každodenním dávkováním a pak zjistím, že zrovna tyhle moje zapadají do kategorie "Ne", by mi to bylo asi docela volné. :D
Tyhlety články mě baví, fakt že jo. :-(

6 Vědmi Vědmi | Web | 30. března 2018 v 0:11 | Reagovat

[5]: Wat? Ten poslední smajlík tam co dělá? Jsem se zas uklikla, dělejme, že tam není (protože teď dost zkresluje vyznění poslední věty)

7 A. S.  Pergill A. S. Pergill | Web | 2. dubna 2018 v 17:23 | Reagovat

Egyptské rány jsou vysvětlitelné jako vzpomínka na události, které následovaly po výbuchu sopky na ostrově Santorin, který zničil mínojskou civilizaci na Krétě (Krétu pak dobyli Achájové a založili na zbylých základech civilizaci, kterou známe z Iliady a Odyseie, ta pak byla zničena vpádem Dórů).

I ta nejvíc "nadpřirozeně" vypadající smrt prvorozených je vysvětlitelná, protože následkem těch předchozích ran bylo narušení potravin plísněmi a přednostně krmení prvorození se otrávili, zatímco jejich mladší sourozenci sice sušili hubu, ale přežili.

8 Lydie Lydie | 2. dubna 2018 v 22:28 | Reagovat

[7]:Ono je spousty věcí vysvětlitelných...třeba jsem četla o "přechodu Rudým mořem "...vody se rozestoupily...tak o tom psali,že je to možné, že takový vítr existuje,  když vane správným směrem, tak ty vody rozdělí....

9 Rebeka Rebeka | E-mail | Web | 2. dubna 2018 v 22:37 | Reagovat

[7]:

[8]: Adonaj konal skrze přírodu a vědu, však proč ne? :)

10 A. S. Pergill A. S. Pergill | Web | 4. dubna 2018 v 8:14 | Reagovat

[9]: Pokud události proběhly podle přírodních zákonů, tak se dá ten Adonai "uříznout" Occamovou břitvou jako něco navíc, co není potřebné pro jejich vysvětlení.

11 Rebeka Rebeka | E-mail | Web | 4. dubna 2018 v 14:26 | Reagovat

[10]: Ale kdo vymyslel přírodní zákony? Nebo proč se to vůbec stalo? Všechno se děje protože to tak Adonaj chce.

12 A. S. Pergill A. S. Pergill | Web | 5. dubna 2018 v 10:55 | Reagovat

[11]: V tomto se neshodneme. Přírodní zákony existují zcela spontánně, nikdo je nemusel "vymýšlet".

13 Rebeka Rebeka | E-mail | Web | 5. dubna 2018 v 11:07 | Reagovat

[12]: No, shodneme se aspoň na tom, že se neshodneme. :D

14 Lydie Lydie | 6. dubna 2018 v 17:45 | Reagovat

[12]:Proč si myslíte, že přírodní zákony jsou spontální? Tak to by třeba mohlo jednou vodu přestat bavit téci z kopce a tekla by do kopce, slunce by "putovalo" po obloze "klikatě" nebo by se Země otáčela tak jak by ji zrovna napadlo.... :-)

15 A. S. Pergill A. S. Pergill | Web | 9. dubna 2018 v 12:26 | Reagovat

[14]: Přírodní zákony jednoduše vyplývají z bazálních vlastností hmoty, které po určitou úroveň (kvarky a další subatomární tělesa) známe.
Jistěže můžete "posadit boha" do těchto částic (nebo ještě o úroveň níž, která je nám zatím nedostupná, a nějakou dobu asi ještě bude). Odborně se tomu říká "bůh prázdných míst" a v praxi to znamená, že se bůh chová jako hejno švábů: kam posvítíme ("lampou vědy"), odtamtud uteče do tmy (= tam, kde to ještě neznáme).
A, mimochodem, i kdyby "tam dole" nějaký bůh skutečně byl, tak by s Adonai(em), v něhož věří Rebeka, neměl absolutně nic společného.

[13]: Já už tě stejně tu a tam popichuji, protože mě zajímá tvá reakce. Nad představou, že bych z tebe udělal ateistu, jsem už dávno zlomil hůl.
MMCH na gymplu jsem měl hluboko věřící spolužačku (římskou katoličku) a strašně mě zajímalo, proč vlastně věří a co to pro ni znamená (i jsem jí párkrát pomáhal zdobit kostel), a stejně jsem její víru příčiny této víry v podstatě nepochopil.

16 Rebeka Rebeka | E-mail | Web | 9. dubna 2018 v 19:52 | Reagovat

[15]: Prosím tohle teda ne. Respektuji ateisty, ale přirovnávat Všemohoucího k hejnu švábům je urážka. Jsem otevřená diskuzi, ale tohle je moc.

17 A. S. Pergill A. S. Pergill | Web | 10. dubna 2018 v 13:16 | Reagovat

[16]: Není to moje přirovnání, ale používá se v souvislosti s "bohem prázdných míst" zcela běžně.

Jinak problém vidím (mimo jiné) i v tom, že věřící ateisty nerespektují (viz výroky řady církevních autorit ve veřejně sdělovacích prostředcích na téma "amorálnosti" a jiných údajných negativních vlastností ateistů a dalších nevěřících.
Pochopitelně, akce a reakce jsou dvě síly ..., takže nevěřící reagují podobně.

Jinak ale platí to, co jsem uvedl výš, že totiž ta prázdná místa, na něž by se nějaký "bůh" mohl uchýlit, jsou tak daleko od reality, že existence všemohoucího a vševědoucího biblického boha je v zásadě vyloučena.
Nehledě k tomu, že Adonai je v podstatě "přerostlý" kmenový bůžek a ne univerzální božstvo. V řadě míst Starého Zákona najdeš pasáže, které naprosto jednoznačně popisují jiné, "konkurenční", bohy. Představou univerzálního božstva byli Židé "infikováni" až v době Babylónského zajetí, protože babylónské náboženství v té době k monoteismu spělo (tím mechanismem, že ostatní bohové začali být vykládáni jako projevy hlavního boha). V tomto smyslu pak byly asi (což neříkám jen já) upraveny i starší starozákonní texty s tím, že některé pasáže, které byly obecně známé (např. z Exodu, 1. knihy Samuelovy a dalších) byly ponechány nezměněny.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama