Bombardování (TT)

20. dubna 2018 v 13:22 | Rebeka |  Téma týdne
Když zavřu oči, zase to cítím. Ten strach, tu bezmoc. Prosím, už nikdy tohle nechci zažít... Ani ve snu.

Byla jsem v Izraeli a s několika kamarády jsme se rozhodli, že si uděláme výlet. Jeli jsme autem, já seděla vepředu vedle řidiče a za námi seděly dvě moje kamarádky.
Najednou jsem si všimla, že poznávací značky u aut, které míjíme, vypadají jinak. To přece... Ale ano, jsou palestinské! Je to celkem risk, s izraelským autem jet do Palestiny. Slyšela jsem o případech, kdy Palestinci napadli nějaké turisty jen proto, že byli v autě s izraelskou poznávací značkou. Nakláním se dozadu a šeptám kamarádce: ,,Bojím se!"
,,Já také," odpovídá mi. Přesto na sobě nedáváme nic znát, nakonec, může to být zajímavé, vidět, jak život vypadá na druhé straně.

Zastavujeme u nějakého obchodu, podíváme se, co tu mají, jen tak, pro srovnání. Rozcházíme se. Já jsem zhlédla nějaké laky na nehty, tak se na ně jdu podívat. Je jich tu málo, jen asi sedm lahviček, nevýrazné barvy. Nic zajímavého, jdeme pryč.
Do auta už ale nejdeme. Jsme v Gaze, hlavním městě Palestiny. Opět se rozcházíme každý svým směrem, sraz za hodinu tady. Rozhodla jsem se jít na náměstí, tam by mohlo být něco zajímavého.
Najednou z nějaké ulice vyběhne spousta lidí, někteří se dívají směrem k nebi. Dívám se také. Vidím letadlo. Najednou z něj něco padá... Bombardování! Přepadá mě hrozný strach. Chvíli běžím stejným směrem jako ostatní, ale když dopadne první bomba, zastavuji se a sleduji, jak dým stoupá k nebi. Za několik vteřin dopadne další, ale téměř na druhé straně města. Rozeběhnu se, tentokrát opačným směrem. Po pár krocích se ale zastavuji. Cítím strašnou bezmoc. Copak má smysl někam běžet? Vždyť se nemůžu nikam schovat. Bomba zničí i domy, nemají tu kryty. Proč tu nemají kryty?!
Letadlo schodilo dalších asi pět bomb. Já jsem v pořádku, ale ve městě je zmatek a nevím, kde jsou moji přátelé. Když se trochu vzpamatuji, dívám se kolem sebe. Vidím, jak v jedné ulici se někdo sklání nad malým dítětem. Má na sobě červené tričko... Ne, počkat, to je krev. To dítě je mrtvé... Tohle přece od Izraele není fér! Nemůže jen tak bombardovat města, tihle lidé za nic nemůžou!
Roztřesenýma rukama vyndavám z kapsy mobil. Chci to všechno zdokumentovat, nechci si to nechat pro sebe. Chci, aby svět viděl, co se děje. Fotím, všechno fotím, to dítě, dým, který soupá k nebi, oheň...

Tu noc jsem nedokázala usnout. Když jsem zavřela oči, vracel se mi pohled na tu první bombu a to dítě...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 20. dubna 2018 v 14:40 | Reagovat

Válka je strašná, k takovým věcem by nemělo nikdy docházet :-(

2 Poustevnice, Čarodějka Poustevnice, Čarodějka | E-mail | Web | 20. dubna 2018 v 16:27 | Reagovat

Pěkně popsané, pokud se to o takovém smutném příběhu dá vůbec říci. A děje se to stále. Nikdo s tím nic neudělá a lidé jsou bezmocní. Spousta květnatých řečí. Prý civilizace. To je ironie. Díky, že jsi se podělila.

3 Jarka Jarka | Web | 21. dubna 2018 v 9:30 | Reagovat

Asi to nebude autentický zážitek. Každopádně je to moc pěkně napsané. Izraelskému národu fandím, ale tu jeho militantnost taky nechápu...

4 Ježurka Ježurka | Web | 21. dubna 2018 v 15:17 | Reagovat

Já taky nechápu, jak někdo může jen tak zabíjet nevinné lidí. Kdyby těch válek ve světě nebylo, jak by se nám všem lépe žilo, že? PROČ?

5 Rebeka Rebeka | E-mail | Web | 21. dubna 2018 v 21:34 | Reagovat

[3]: Nepřijde vám to autentické? Nebo si myslíte, že je nepravděpodobné, aby se Pražská Židovka dostala do Gazy? Každopádně ten pocit bezmoci byl horší než strach. Když víte, že se prostě není kam schovat a o vašem životě nebo smrti rozhoduje jen náhoda... Mimochodem, mám přidat několik fotek, pro autentičnost?

6 Sacharin Sacharin | E-mail | Web | 22. dubna 2018 v 14:23 | Reagovat

Pěkně napsané. Autentické, či nikoli, pocit to v člověku zanechá. Zařazuji do výběru na téma týdne :)

7 Rebeka Rebeka | E-mail | Web | 22. dubna 2018 v 15:55 | Reagovat

[6]: Děkuji :)

8 Jarka Jarka | Web | 23. dubna 2018 v 17:26 | Reagovat

[5]: Ale přijde mi to autentické až moc, jen jsem si nebyla jistá, jestli to není jeden z příběhů vymyšlených.
Do Izraele bych se chtěla někdy podívat. Naši známí, kteří Izrael před léty navštívili tam byli zrovna na jaře kdy všechno kvete a říkali, že když vystoupili z letadla, tak je překvapilo, jak to tam krásně voní.

9 nar.soc. nar.soc. | 28. srpna 2018 v 11:52 | Reagovat

Zabloudil jsem až sem.
Je třeba říci, že každá situace má příčinu.
Málo lidí ví, že nesnesitelné poměry v carském Rusku či ( přidruženém Polsku ) měly pro tamní Židy hrozné konce v pogromech, kdy byli Židé bez ohledů vražděni ( tak se nejlíp zbavili dlužníci věřitelů ). Źid Herzog ( asi) dohodl s jinými založení sionistické akce tj. obnovení židovské vlasti vykoupením území. V Palestině (okupované Turky) vykupoval za sbírky od bohatých Židů od tamních šejků poušť. Šejk se potutelně usmíval, jak si židovský ďaur koupil pláň s pískem a kamením. Postupně se dalo dohromady velké území, přišli zbídačelí Židé z Polska i Ruska a začali vrtat studny. Upravovat si bídné bydlení, žili z dovážených konzerv a budovali pomalu ( jak stačila voda) polní zahrady s potřebnými kulturami. Až se pláň zazelenala přitáhli kočovníci s velbloudy, kozami, rodinami a vše zničili. Židé si šli stěžovat šejkovi ( zastupoval tureckou správu ). Vysmál se jim, kočovníci mají v poušti právo pást svá zvířata a vlastnictví na tom nic nemění ( to je totiž náhled muslima ). Židé odháněli vracející se zvířata a nakonec i kočovníky od vlastních polí. Vyvinula se Hagana, svépomocná ochranná organizace. Ta nakonec neváhala střílet i na kočovníky. Odtud vznikla novodobá nenávist, kterou nezvládla ani anglická správa před II. sv. válkou. Britanie jen slíbila Židům a palestinským Arabům vlastní stát. Jenže stát Izrael se ustavil a vlastním úsilím ( prací a podnikáním) trvá, kdežto palestinský stát projevuje jen násilí a jiné řešení nemá. Arab totiž systematicky nepracuje, pouze loupí nebo válčí. Pokud to dělá vůči Izraeli jménem Arabů, nemůže se divit odvetě. Za vystřelené rakety na Izrael dopadnou následně bomby. Palestinci raketami nerozlišují, tak se nemohou divit, že skryti mezi obyvatelstvem, odnese odvetu právě to obyvatelstvo, jehož jménem "bojují". Dokud nezmoudří a nezačnou pracovat ( mohou si na to půjčit v Saudské Arabii) situace potrvá beze změny. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama