Jidiškajt

Šavuot

20. května 2018 v 9:33 | Rebeka
Dnes je 6. sivan a to znamená co? No přece to, že začíná Šavuot!

Tenhle svátek navazuje na Pesach. První den se začne počítat a když napočítáte 50 dní, tadá, je tu Šavuot. Ten má vlastně oslavovat to, že nám byla dána Tóra. Slovo Šavuot, v hebrejštině שבועות znamená týdny a je to vlastně těch 7 týdnů, během kterých se Izraelité dostali z Egypta k hoře Sinaj, kde dostali deset přikázání.


Svátek trvá dva dny a protože v judismu den začíná se západem slunce, tak i dvě noci. Je zvykem, že první noc zůstaneme vzhůru a studujeme Tóru. Jinak to má v podstatě podobná pravidla jako Šabat, takže žádná práce a tak. Máme i nějaká typická jídla, převažují mléčné výrobky, sýry, jogurty, zmrzlina, pudink, no znáte to. Jako zajímavost bych ráda zmínila sýrové palačinky, na které jsem ale v češtině nenašla recept, tak třeba vám ho ukážu jindy Smějící se.
Typický je také med, například medové koláčky.
Proč právě mléko a med? No protože Izrael je země mlékem a strdím oplývající. (Kdepak se to ten váš Praotec Čech inspiroval? Mrkající)
No a další tradice je čtení knihy Rút.

Nějak už nevím co víc k tomu říct, takže jestli máte dotazy, určitě se ptejte v komentářích.

Pesach

25. března 2018 v 16:33 | Rebeka
Pesach se blíží a jelikož je to jeden z našich nejdůležitějších svátků, myslím, že bych měla konečně překonat svou lenost a něco tu o něm napsat.

Pesach je jeden z nejstarších svátků, protože o něm mluví už Exodus. A aby taky ne, když právě ten exodus, tedy vysvobození z Egyptkého zajetí, oslavuje. Trvá osm dní, první dva a poslední dva jsou skutečně svátky, takže vypadají zhruba jako Šabat. Ty dny mezi tím jsou tak půl napůl, že třeba můžeme dělat nějaké věci, které se o Šabatu nesmí, ale třeba během modlitby říkáme víc požehnání a tak různě. Svátek začíná 15. nisanu a končí 22. nisanu. (Myslíte, že se výrobci aut ispirovali názven židovského měsíce nebo to je jen náhoda? Smějící se)

Kipa

24. ledna 2018 v 17:29 | Rebeka
Kipa, hebrejsky כיפה‎ znamená doslova kupole, ale to spíš jen tak na úvod a pro zajímavost. Je to taková ta věc, kterou nosí Židé na hlavě. Protože žijeme v Evropě, kde se víc než hebrejština používá jidiš, asi je vám bližší výraz jarmulka.

(Kreslit moc neumím, ale kreslím rádaSmějící se)

Berachot - jídlo

4. ledna 2018 v 15:20 | Rebeka
Berachot znamená v hebreštině požehnání. Máme jich celkem dost, některá už jsem zmiňovala ve článku o Chanuce. A protože se zdá, že vás to celkem zaujalo, dnes bych vám chtěla ukázat požehnání před jídlem. Máme jich celkem 6, podletoho, co se zrovna chstáte jíst (z toho se jedno týká vína).

Berachot - Chanuka

20. prosince 2017 v 12:42 | Rebeka
Tak vás všechny vítám zpátky po menší pauze. Když jsem se teďka podívala na návštěvnost, bylo trochu vtipné sledovat, jak každým dnem klesá. Tak doufám, že jsem nepřišla o moc čtenářů. Teda, ne že bych jich měla hodně, ale tím spíš Smějící se

Požehnání (jakékoliv, ne jen na Chanuku) se řekne berachot. Máme jich hrozně moc, ale snadno je poznáte tak, že vždycky začínají slovy "Baruch ata Adonaj Elohinu melech haolam", což znamená něco jako "požehnán buď Hospodine, náš B-hu, králi vesmíru".

Chanuka

11. prosince 2017 v 21:12 | Rebeka
Zítra večer začíná Chanuka. Ano, večer, protože v judaismu začíná nový den se západem slunce. Takže od zítra večer tu na osm dní nebudu. Není to sice takový přísný svátek "nicnedělání" jako Šabat, ale i tak asi není zrovna nejlepší trávit tento svátek na internetu. Takže tolik na začátek a pusťme se do toho.

Klezmer

3. prosince 2017 v 13:54 | Rebeka
Klezmer je židovská hudba. Většinou asi v hebrejštině nebo v jidiš, ale klidně i v češtině a dalších jazycích. Tady nevím moc co k tomu říct, takže asi rovnou přejdu k několika ukázkám.

První ukázka je asi nejznámější klezmer písnička na světě. Je to hebrejsky. Možná jste ji už slyšeli také:

Dreidl

24. listopadu 2017 v 14:38 | Rebeka
Dnes něco pro odlehčení. Být Žid neznamená jen dodržovat hromadu pravidel, ale také také mít svoje zvyky, svou hudbu, hry, pohádky pro děti a tak. A protože tu často slýchám, že věc, kterou popisuji, je pro gojim složitá, skoro nepochopitelná, tak dnes vám chci představit naší typickou dětskou hru, kterou hrajeme o Chanuku. Samozřejmě by se možná hodilo nejdříve něco napsat o Chanuce, ale plánuji článek až na období kolem 12. prosince, kdy tenhle svátek (letos) začíná. Takže nebuďte zvědaví nebo budete brzy staří! A vy se přece chcete dožít 120 Mrkající

Cicit

21. listopadu 2017 v 16:36 | Rebeka
Nevím, jak moc je tohle slovo známé mezi gojim*, ale asi moc ne, takže jsem se rozhodla, že vám o tom něco řeknu. Je to totiž něco typického pro nás, pro Židy.

Teďka jenom nevím, ze kterého konce začít... Asi začnu tím, že je to vlastně jakoby několik šňůrek svázaných určitým způsobem. K těm spůsobům se dostanu později. Šňůrky jsou 4, tři bílé a jedna modrá a je to přeložené napůl. Modrá je o dost delší než ty bílé, protože právě s modrou se pracuje při vázání. Když je cicit hotový, uváže se na tričko, aby nám připomínal Jeho přikázání a abychon je plnili.

Kristallnacht

9. listopadu 2017 v 22:13 | Rebeka
Šoa už navždy bude součástí našeho národa. Křišťálová noc je jeho velkou součástí. Byl to den (tedy vlastně noc), kdy vyplula ta nacistická nenávist vůči Židům konečně pořádně na povrch. Byla to noc, která se jistě vryla všem, kteří ji zažili, do paměti. Tu noc totiž nacisté ničili všechny židovké domy a obchody, samozřejmě nevynechali ani synagogy. (Odtud také ten název "Křišťálová noc" - podle všeho toho skla a nepořádku, který zbyl v ulicích).

Proč píšeme B-h s pomlčkou?

5. listopadu 2017 v 16:33 | Rebeka
Padl tu v komentářích dotaz, proč píšu B-h s tou pomlčkou. Moje odpověď byla jen jednoduchá, že jedno z deseti přikázání je nebrat B-ží jméno nadarmo. Sakra, už teď to tu mám třikrát. Odteď jen Adonaj nebo Hašem. (K tomu se ještě dostanu dostanu).

V Tóře se Adonaj představuje Mojžíšovi jako "אהיה אשר אהיה" (ehje ašer ehje = jsem který jsem). Ale to je tam jen jednou a jinak se vždycky (nebo skoro vždycky) používají pro Jeho jméno čtyři písmena: יהוה (J-H-V-H). Problém je tak trochu v tom, že nikdo vlastně neví, jak se to vyslovuje.

Šoa

2. listopadu 2017 v 18:38 | Rebeka
Šoa, šoa... Je vám to slovo povědomé? A je vám sympatické? Mě se při tom slově tvoří husí kůže. A hned vám řeknu proč. Je to hebrejské slovo a znamená něco jako "devastace" nebo "destrukce" a je to slovo, které odkazuje na holokaust. Jsou to synonyma. Vy řeknete holokaust a já šoa.


Hned na úvod si dovolím takový polovtip:
Hitler měl zlý sen a tak si nechá zavolat věštce, aby mu ho vyložil. Věštec mu říká: ,,Zemřete na židovský svátek."
,,Na který?!"
,,Ať zemřete kdykoliv, Židé z toho dne udělají svátek."

Šabat

29. října 2017 v 11:04 | Rebeka
Šabat je židovský svátek, který se slaví každý týden. To zní fajn, ne? No, možná to fajn je a možná není. Ten svátek totiž obsahuje spoustu zákazů, co se nesmí dělat. Šabat je dnem odpočinku a jako všechny ostatní svátky, i tenhle nám nařídil sám B-h.

Exodus, kapitola 31, verše 14 - 17: ,,Budete dbát na den odpočinku; má být pro vás svatý. Kdo jej znesvětí, musí zemřít. Každý, kdo by v něm dělal nějakou práci, bude vyobcován ze společenství svého lidu. Šest dní se bude pracovat, ale sedmého dne bude slavnost odpočinutí, Hospodinův svatý den odpočinku. Každý, kdo by dělal nějakou práci v den odpočinku, musí zemřít. Ať tedy Izraelci* dbají na den odpočinku a dodržují jej po všechna svá pokolení jako věčnou smlouvu. To je provždy platné znamení mezi mnou a syny Izraele. V šesti dnech totiž učinil Hospodin nebe a zemi, ale sedmého dne odpočinul a oddechl si."

Košer pravidla (a dodržují se vůbec?)

16. října 2017 v 21:19 | Rebeka
Takže... Košer. Určitě jste to slovo už slyšeli, vždyť i v češtině se běžne říká "to není košer". Jen v poněkud jiném významu. Například při testu z češtiny učitel prohlásil, že určirá otázka není košer, protože nemá jednoznačnou odpověď. Ale co tedy stutečně je košer?

Ve zkratce to jsou povolená jídla v judaismu. Košer je slovo z hebrejštiny a znamená "zdravé" nebo "vhodné".
Jenže ve zkratce bychom se nedozvěděli vůbec nic. Co je vlastně povolené a co zakázané?

V Tóře je tomu věnovaná celá kapitola, kdo by si to chtěl přečíst, je to Leviticus, kapitola 11. (Je to na více místech, ale tady je toho asi nejvíc pohromadě).
Řekněme, že jsou taková tři havní pravidla:

Sukot

9. října 2017 v 17:38 | Rebeka
Právě probíhá jeden z našich židovských svátků. Jmenuje se Sukot a letos je od 4. do 11. října. V gregoriánském kalendáři se datum mění, ale v tom židovském zůstává stejné. Vždy začíná 15. tišri. Je to svátek, který nařídil sám B-h v Tóře.
 
 

Reklama